Podzemní železnice

Podzemní železnice

Colson Whitehead: Podzemní železnice (The Underground Railroad)
Překlad Alžběta a Jan Dvořákovi
Jota, Brno 2018


Colson Whitehead nosil téma svého románu v hlavě po mnoho let. Původně se při studiu pramenů chystal zpracovat osudy černého chlapce, ale nakonec se rozhodl vyprávět o dívce Coře. Částečně se při tom inspiroval i osudy Harriet Jacobsové, spisovatelky, jež v mládí unikla z otroctví.

Cora je otrokyně. Opuštěná dospívající dívka. Její matka Mabel před několika lety utekla za svobodou. Kamsi na sever. Vzala si s sebou zeleninu, pazourek, troud a mačetu, ale dcerku Coru zanechala bezútěšnému osudu. Napospas bílému otrokáři i černým obyvatelům vesnice, kteří jí každodenně dávají pocítit, že i bídní a utiskovaní lidé mají svou hierarchii. A že slabí a týraní nezřídka týrají ještě slabšího.

S MABELINÝM zmizením se z ní stal vyvrženec. Bylo jí nějakých deset nebo jedenáct – teď už tady ani nezůstal nikdo, kdo by to věděl přesně. Vyděšené Coře se ze světa vytratily všechny barvy. Zůstala jenom šeď.

Prostředí černé vesnice je v románu vylíčeno velice realisticky. Otroci se pod neustálým tlakem na svých bližních dopouštějí mnoha křivd, ale zpravidla neztrácejí touhu po životě. Cora jako černá Jana Eyrová, sirotek, jenž dlouho nemá u nikoho zastání, nakonec přece jen nachází útočiště „U Hoba“.  V domě plném zraněných a pomatených osamělých žen. Cora se ukrývá v jeho ochranném kokonu, dokud i ji otrok Caesar nepřemluví k útěku z plantáže. Čeká je svoboda, nebo smrt.

V této chvíli nás autor společně s Corou a Caesarem posílá na divokou fantaskní cestu historickou Amerikou. Pojedeme s nimi Podzemní železnicí. Autor svou fiktivní železniční síť pojmenoval podle skutečné tajné organizace, která v první polovině devatenáctého století pomáhala uprchlým otrokům na svobodu. A navzdory „fantasy“ stylizaci, inspirované představou z dětství a hojnou četbou komiksů, vzdává Whitehead napínavou knihou té „skutečné“ Podzemní železnici nemalý hold.

Cora nepřejíždí jen mezi jednotlivými americkými státy, do jisté míry cestuje i v čase. Mezi reálnými činy a historickými událostmi devatenáctého i dvacátého století, přetavenými do literární podoby.

Dívejte se celou cestu z okénka a objevíte pravou tvář Ameriky, radí nám jedna z postav románu. Nejen Ameriky, chtělo by se říct. Podzemní železnice patří k textům, které se pod pečlivě nastaveným drobnohledem snaží nahlížet extrémní odvahu, dobro i zlo.

Psáno pro Týdeník Rozhlas